Zrychlený svět má dopad na mnoho oblastí našeho života. Výjimkou není ani způsob, kterým se učíme. Podle průzkumů se průměrná křivka pozornosti u člověka dramaticky snížila (je to jen osm sekund, což je o jednu sekundu méně než u zlaté rybky). Neustále také roste potřeba na autonomii, flexibilitu, přizpůsobování věcí na míru a využívání technologií.
Jak můžeme udržet tempo s uvedenými trendy ve vzdělávání a rozvoji a naplnit nové potřeby účastníků? Jednou z možností je nenabízet vzdělávací témata ve formě sáhodlouhých studijních materiálů či přednášek, ale v několika menších částech.
Mikro- a „bite-sized“ učení – odlišnosti a podobnosti
Tyto dva termíny se často zvyknou zaměňovat nebo používat jako synonyma. Z anglického originálu micro-learning (překládáme jako mikro učení) a bite-sized learning (ponecháváme v anglické verzi, ale volně by se dalo přeložit jako učení po soustech). I když jsou tyto dvě metodologie velmi podobné, v některých aspektech se významně odlišují.
Společné pro obě tyto metody je, že jsou krátké a hutné, ale dostatečně dlouhé na to, aby adekvátně pokryly cíl učení. Měly by aktivně zapojovat účastníka a pomoci mu procvičit si získané poznatky.
Zatím co učení „bite-sized“ se dá realizovat synchronně i asynchronně, online i offline, mikro učení se typicky využívá jako asynchronní prvek učení v online prostředí, přičemž využívá moderní technologické nástroje.
Oba typy lze absolvovat v krátkém čase, ale rozsah mikro učení většinou není více než 2-7 minut, takže učící ho doslova mohou konzumovat najednou. Proto je to ideální přístup pro personalizované učení nebo učení „za pochodu“.
Mikro učení musí byť velmi hutné, učení ve stylu bite-sized poskytuje více flexibility
Mikro učení je samostatný celek – má jeden dobře definovaný cíl a lze jej dávkovat nezávisle. Protože jde o typicky asynchronní vzdělávání, uživatelé se mu mohou věnovat kdykoliv a kdekoliv. Je velmi důležité uvědomit si, že pokud namačkáme delší modul do malých kousků, aniž jsme ho adaptovaly v souladu s principy mikro učení, nestane se z něj mikro učení automaticky. Takto docílíme jen frustraci a sníženou spokojenost cílové skupiny. Struktura modulu v trvání 1 hodiny se zkrátka nemůže jednoduše rozdělit na 10×6 minut a fungovat stejným způsobem.
V případě učení „bite-sized“ toto pravidlo není tak striktní. Díky tomu, že jeho povaha je často synchronní, můžeme s tématem začít v rámci jedné krátké 2-hodinové tréninkové intervence a pokračovat na dalším setkání. Nebo po něm může následovat na míru přizpůsoben asynchronní prvek, který má jasný cíl, ale má větší přesah jako mikro učení.
Důmyslné a a vědomé porcování je klíčové v případě mikro učení i učení „bite-sized“. Rozdíl je ve způsobu jejich propojení – mikro učení musí být schopné existovat jako samostatný celek, zatímco „bite-sized“ učení počítá s propojením několika elementů.
Ne všechny sousta jsou si rovny – rozdíly v bite-sized učení
Učení „po soustech“ představuje krátké, zaměřené, synchronní nebo asynchronní vzdělávací jednotky, které mají za cíl dosáhnout konkrétní cíl nebo výstup. Toto je zcela pochopitelné, ale jak malé má být toto sousto?
Délka bite-sized jednotek se pohybuje v rozsahu od několika minut do maximálně dvou hodin. Pro synchronní akce jako virtuální či klasický trénink se dvouhodinové sezení považuje za bite-sized, pokud jej porovnáme s délkou jednoho či dvou klasických tréninkových dní. Pro asynchronní formy, jako například webcasty nebo e-learningové materiály, je tento čas mnohem kratší.
Co tedy – bite-sized nebo mikro učení? Vytěžte z obou!
Je mikro učení lepší než bite-sized nebo naopak? Podle nás ani jedno (nebo obojí :).
V našich rozvojových programech využíváme obě formy. Dokážeme je skvěle využít nejen na podporu dopadu učení, protože umožňují obsah strávit jednoduchým způsobem, ale také proto, že naplňují očekávání účastníků na větší flexibilitu a personalizaci.
Klíčem úspěchu nové reality, kterou formuje účastník, je vybírat si metodu vzdělávání vědomě a přizpůsobit ji potřebám účastníků. Jako profesionál v oblasti vzdělávání člověk musí pochopit výhody a nedostatky těchto metod a využít je ve prospěch účastníka.
Namixovat jedinečný koktejl z různých přísad a forem: pravidelných, „bite-sized“, mikro, synchronních, asynchronních, online či offline a vytvořit z toho komplexní smysluplný program, je výzva. No, pro nás v DEVELOR je to pravděpodobně nejkrásnější a nejvzrušivější část nastavování programu s našimi klienty.
Zvládejte hybridní operace
Zanechte váš e-mail a získejte nejnovější elektronickou knihu nabitou testovanými tipy, jak pracovat v hybridním týmu.