Město Medellín v Kolumbii bylo na počátku 90. let jedním z nejnebezpečnějších měst na světě, kde vládlo násilí spojené s drogami, kriminalita a korupce. Menší projekty v oblasti dopravy, veřejných služeb, vzdělávání a kultury však v občanech vzbudily naději, že tyto problémy lze vyřešit.
Město k této transformaci využilo princip tzv. „městské akupunktury“, který vnímá města jako živý organismus a používá menší, cílené zásahy neboli „jehly“ v klíčových lokalitách, aby tak zlepšil „celkové zdraví“. V Medellínu byly těmito jehlami například lanovky a venkovní eskalátory. Nahrazením strmých schodů město zlepšilo přístup k pracovištím, proměnilo zanedbanou čtvrť v turistickou atrakci a v konečném důsledku se snížila i kriminalita.
Jedním z hlavních zastánců městské akupunktury byl také starosta brazilského města Curitiba Jaime Lerner. Pro něj to byl prostředek k okamžitému zlepšení městského prostředí, který obchází zdlouhavé rozhodovací procesy a překonává ekonomické překážky. Doporučoval k tomu projekty jako třídění odpadu, ulice bez aut, nové dopravní linky nebo výsadbu zeleně v zanedbaných lokalitách.
Pokud se na města podíváme z pohledu systémů, zjistíme, že se velmi podobají firmám. Jsou to komplexní sítě lidí, procesů, rozhodnutí a zpětné vazby. Právě proto platí stejný princip i v podnikání.
V systémech neplatí, že velikost investice určuje velikost změny. Rozhodující je, kde zásah provedete.
Tuto myšlenku rozvinula průkopnice systémové dynamiky, environmentální vědkyně Donella Meadows, která hovořila o tzv. leverage points – pákových bodech, které používáme k realizaci změn v různých systémech a jejich efektivitě.
Podobně uvažoval i Peter Senge ve své knize Pátá disciplína, která popisuje vzájemné vztahy a vzorce změn z pohledu organizace a businessu.
Jaké jsou výhody systémového myšlení v byznysu?
- Lepší rozhodování: Pomáhá lídrům činit informovanější rozhodnutí díky předvídání důsledků a snižování rizika neočekávaných výsledků.
- Udržitelná řešení: Podporuje dlouhodobá řešení namísto dočasných oprav (quick fix).
- Snížení pracovní zátěže: Pomáhá řídit složité projekty, což vede k lepšímu dodržování rozpočtů a časových harmonogramů.
Chceme-li uvažovat systémově, musíme změnit svůj přístup z „realizátora rychlých řešení“ na „myšlení průzkumníka“, což vyžaduje zásadní změnu – přechod od vnímání jednotlivých částí k vnímání celků a jejich souvislostí.
Na co se zaměřit při hledání akupunkturních bodů v systému?
- Vnímejte organizaci jako živý systém, v němž jsou jednotlivé části (oddělení) vzájemně propojeny
- Vnímejte události jako související opakující se cykly, nikoli jako lineární procesy
- Jděte proti zavedeným řešením: oblasti s největším potenciálem často nejsou zřejmé ani intuitivní
- Nereagujte pouze na jednotlivé události, identifikujte vzorce chování
- Při rozhodování shromážděte všechny důležité perspektivy
Dokážete ve své organizaci identifikovat „akupunkturní body“?
Kde by mohl malý, přesně zacílený zásah uvolnit nejvíce energie a vyvolat pozitivní dominový efekt pro celý tým či firmu?
Zdroje a další inspirace:
Jaime Lerner – Urban Acupuncture
Dan Heath – Upstream Thinking (Find Good Leverage)
Donella Meadows – Leverage Points: Places to Intervene in a System, Thinking in Systems
Peter Senge – The Fifth Discipline
