Gamifikace a na hrách založené učení -
Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pokud jste někdy uvažovali o přidání herních prvků do školení a firemního vzdělávání, pravděpodobně jste se setkali s těmito dvěma termíny: gamifikace a učení založené na hrách- Game- Based Learning (GBL). Tyto dva pojmy se mohou zdát zcela zaměnitelné, ale není tomu tak.

Co je gamifikace a co je učení založené na hrách?

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma pojmy a přístupy spočívá v integraci herních mechanik do obsahu rozvojové činnostii – školení nebo tréninku. GBL tyto dva prvky plně integruje, takže hra je trénink a trénink je hra. Gamifikace naproti tomu využívá herní prvky jako odměnu za absolvování již existujících vzdělávacích modulů – nebo dokonce jiných aktivit v jiných částech životního cyklu zaměstnance (hodnocení výkonu, 360stupňová zpětná vazba).

Jak využívají firmy Game-Based Learning?

V prostředí vzdělávání založeného na hrách se uživatelé učí nové koncepty a procvičují si dovednosti v prostředí bez rizika. Jejich pokrok v herní části přímo souvisí s pochopením školené nebo trénované tématiky. Mezi běžné aplikace patří: školení zákaznických služeb, přezkoumání zásad, firemní školení, budování týmu a školení zaměřené na zvyšování povědomí zaměstnanců. Příkladem může být najpríklad aplikace True Manager – manažerská simulace, v níž lídři postupují přes hru plněním manažerských výzev.

Game-based learning zlepšuje angažovanost a retenci

GBL má významný vliv na míru zapamatování a tzv. recall rate – míru, do jaké si účastníci dokáží vybavit obsah školení nebo tréninku. Tím, že je rozvoj zábavný, se účastníci více zapojí, více se do něj ponoří, a to opět zvyšuje míru zapojení. Se zvýšeným zapojením se zvyšuje i schopnost zapamatovat si obsah školení. V jedné studii bylo prokázáno, že GBL zvyšuje retenci o více než 300 % bezprostředně po testování.

Protože školení je zábavné a náročné, zaměstnanci se déle zapojují. Díky tomu se lze učit i složitější pojmy pomocí her a příběhů. Proto jsme vývoj velmi náročného tématu adaptivního leadershipu podpořili příběhovým a hře založeným tréninkem Mise na Mars.

V rámci GBL si zaměstnanci mohou procvičit používání nových dovedností a znalostí bez reálných obchodních dopadů, dostávají zpětnou vazbu, aby věděli, jak si vedou, a pomáhá jim to zdokonalit nové dovednosti předtím, než je vyzkouší v reálném světě.

Tréninky postavené na příběhu a hře jsou náročné na vývoj

GBL má samozřejmě i své stinné stránky. Vyplývá to z podstaty herního a příběhového učení – musíte vytvořit zapamatovatelný a poutavý příběh a propojit ho s herními prvky. To vyžaduje výukové moduly šité na míru. Výuka založená na hrách a příbězích je tedy vývojově nákladná (např. nám trvalo přibližně 500 pozemských hodin po dobu jednoho roku, než jsme vytvořili Misi na Mars).

Tato náročnost vývoje může být významnou překážkou při vytváření interních školení založených na hrách. V závislosti na kapacitě a interních zdrojích může být lepší variantou využít existující řešení na trhu a teprve pokud nenajdete odpověď, vybudovat interní kapacitu architektů školení a učení hrou.

Gamifikace v praxi

Gamifikace propojuje systém zapojení – ať už offline, nebo vybranou technologickou platformu – s vybraným obsahem. Cílem gamifikace je motivovat nebo pozitivně „postrčit“ zaměstnance k žádoucímu chování.

Příkladem může být jednoduché přidání úrovní nebo metrik plnění do vzdělávacího obsahu. Představte si, že máte povinnou sérii školení BOZP nebo jiné firemní zásady. Gamifikaci můžete využít přidáním technologických prvků do stávajícího systému LMS, které ukazují, kdo je „přede mnou“ v absolvování těchto školení, kdo získal kolik bodů nebo kdo udělal nejméně chyb. Tímto způsobem můžete některé činnosti, které mohou být často vnímány jako nudné a monotónní, ozvláštnit hrou a dosáhnout vyššího zapojení zaměstnanců.

Typické využití gamifikace lze spatřovat v oblasti onboardingu, podpory inovací a snižování chybovosti. Celkově je hlavním cílem gamifikace podpořit zapojení lidí do té či oné činnosti.

Gamifikace staví na naší přirozené soutěživosti

Prvky gamifikace vycházejí z přirozené lidské potřeby sbírat, soutěžit a uspět. Pomáhají aktivovat lidi a zaujmout je jednoduchým obsahem. Může také motivovat k dokončení dalších aktivit – člověk chce porazit nejlepšího hráče, posunout se v žebříčku nebo získat jinou odměnu. Odměna ani nemusí být hmatatelná, mnohem důležitější je psychologický aspekt vítězství a „být lepší“.

Stejně jako všechno ostatní, ani gamifikace není všelék. Není to vhodná cesta pro všechny vzdělávací aktivity. Nejlépe se hodí pro obsah, který si lze zapamatovat nebo který nevyžaduje velké změny v chování zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že samotný obsah školení není herní, není nijak zvlášť poutavý. Obsah školení musí být jednoduchý a srozumitelný. Trvá-li dokončení příliš dlouho, klesá míra zapojení zaměstnanců a účinnost gamifikačního prvku se snižuje.

Jak si vybrat mezi gamifikací a učením založeným na hrách?

Rozhodnutí musí vycházet z cílů a potřeb vaší organizace. Ve většině společností, se kterými spolupracujeme, jsou v praxi nutné oba prvky, ale pro různý obsah. Zavedení jedné nebo druhé strategie bez důkladného zvážení může způsobit, že se zaměstnanci nebudou cítit motivovaní, a může dokonce vést k vysoké fluktuaci.

Pokud to však uděláte správně, můžete očekávat větší angažovanost a spokojenější zaměstnance. A to je skutečně výhra pro všechny. Neváhejte nás kontaktovat, pokud potřebujete konzultovat využití gamifikace a tréninku založeného na příbězích a hrách.